Rose vom Wörthersee 2009!
Již loni jsem sliboval, do Klagenfurtu se vrátíme a vrátíme se silnější. Omlouvám se v úvodu, lhal jsem, ale od začátku.
Výpravu opustila mělnická "tutovka" Jeník. Nezbývalo než kvalitu nahradit kvantitou a vyrazit v počtu 9 závodníků (2 závodnice hostovaly) . Výpravu jsme rozšířili i o co@che a nástěnkáře.
Klagenfurt se letos rozhodl ukázat svoji horší tvář a hned při pátečním tréninku začalo pršet, pršelo celou noc a nepřestalo dříve, než Tomáš neřekl dost ! Někteří ambiciózní závodníci ucítili šanci a neponechali nic náhodě. Rozhodli se večer jít si ještě zaběhat. Vyběhli a kdy se vrátili není známo. Já, co@ch i nástěnkář jsme již dávno spali, zmoženi celodenním cestováním. Ráno sice někteří museli před švédskými stoly upřednostnit turecké záchody, ale ani na chvíli nikoho nenapadlo, že by vzdal. A to i za situace, že stále lilo jako z konve. Tomáš ještě totiž neřekl dost!
Do úvah, zda jet v dlouhém či krátkém, v pláštěnce či kulichu, vstoupil Tomáš prohlášením - Za chvíli přestane pršet a při startu bude svítit sluníčko. Po této větě se někteří začali i smát. Ten den poprvé a naposled, protože ještě 30' před startem pršelo.
Na louce je připraveno více jak 250 skifů, více jak 250 zamlklých skifařů lámajících si hlavu nad taktikou a nebýt deště, mohl by si nezasvěcený pomyslet - klid před bouří. Co@ch byl v klidný. Moc dobře věděl, že pršet přestane a svým svěřencům prostě věřil. Mohl tak pohodlně u jednoho zahraničního kolegy studovat jednu z vychytávek moderní protetiky. Ten měl ve své berli integrovánu videokameru v kvalitě HD Full. To víte, pokud se kdekoliv na světě setkají dva stejně "postižení", jde všechno stranou :-) Ještě jsem se na poslední chvíli vracel pro sluneční brýle. Tomáš řekl dost a za svitu podzimního slunce na zbarvenou podzimní přírodu se mohlo startovat.
Jednotlivé kategorie se vydávaly na svoji 16km dlouhou trať. My majitelé GPS technologií víme, že pouze 15,7 :-) Neberme však našim borcům iluze. Sami nejlépe vědí jak "daleký" výkon podali. Nebudeme nikoho vyzdvihovat ani zatracovat. Nějaké výkony sice poKulhávaly za očekáváním, ale buďme šťastni za 4. místo "kanibala" ve výborném čase. Konkurence v dorostu byla letos opravdu vysoká. Těsně pod stupni vítězů skončila i mezi dorostenkami žákyně Klára. Může se to zdát málo. Všichni však bojovali a závod to není určitě jednoduchý.Klobouk dolů před každým kdo se postavil na start. Do cíle dorazilo 258 skifařů a skifařek + 4 kanoe.
Popisovat samotný průběh závodu je zbytečné.Shrnout do pár vět pocity a utrpení na trati, bolest hyždí a atmosféru v cíli prostě nelze.Stejně jako u marathonu se to musí zažít na vlastní kůži. Můžete trpět jako zvíře, můžete nadávat na protivítr,vlny, křeče a puchýře v dlaních a za rok tam pojedete znovu. Přece nevynecháte :-)

P.S. Až uvídíte na břehu co@che v triku s nápisem Vienna - Ich bin nicht dabei není to dávno pravda. Ale o tom až příště v salónku.




FotoAlbum
Výprava v celé své kvantitě. Zleva neratovická Jana Bilíková, panikařící Klára Oškerová, Roman s Honzou Novotný, bohemácká Krystína Fleissnerová, Filip Kulhánek, Jiran Kletečka, Martin Oškera, Mišák Truksa, Vašek Valsa. Nástěnkář je na druhé straně fotoaparátu...
FotoAlbum
Roman Novotný projíždí cílem. A jistě myslí na bolesti hyždí a jak se za rok vrátí!

12. říjen 2009,  text: Roman Novotný, foto: Mirek Oškera



Creative Commons License
www.kvm1881.cz podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.
Práva nad rámec této licence jsou popsána zde: notice.