Jak jsme začali

Po založení KVM (1881) a schválení stanov (1882) ukázalo se nečekaně nutným postavit nějaký přístřešek pro lodě Čtyřka „Střela“ tak byla záhy uložena do provizorní loděnice, vlastně jednoduché kůlny, kde visela na kladkách, pomocí nichž se spouštěla na vodu.

Není divu, že toto zařízení brzy přestalo vyhovovat a tak výbor KVM požádal purkmostrovský úřad města Mělníka o přidělení místa na břehu řeky Labe pro postavení loděnice. A tak 21. února 1883 byl radní Adolf Höger pověřen, aby výhodné místo pro klub vykázal. Místo se však v průběhu doby ukázalo jako dost nešťastné. Loděnice byla soustavně poškozována povodněmi a zase opravována, až v roce 1890 projevila se řeka jako obvzláště splachovací a loděnice spadla úplně. Lodě se museli co chvíli stěhovat do bezpečí, aby si je voda nevzala s sebou, protože historie velkých vod se neustále opakovala. Až v roce 1910 byla loděnice značně zvětšena, zvlášť o nástavbu v 1. patře kde už byly i dámské a pánské šatny. Sprchy nebyly a záchodů se používalo v sousední hospodě.
Loděnice však začala nevyhovovat z hlediska rozměrů, především pro lodní park. Sen veslařů, „osma“, by se případně nevešel vůbec. A tak začal urputný boj o novou loděnici, který dopadl díky pochopení ze strany okresu a obce dobře. Byla započata stavba, zbourána budova stará, dřevěná a historický den nastal 26. září 1926 kdy se konalo slavnostní otevření a závody.

Bohužel ani tato budova, která byla svědkem jedněch z nejhezčích a nejslavnějších časů KVM, nevydržela dlouho. Opět přišla velká voda, podmočila základy a došlo k dalšímu vážnému poškození. To se psal již rok 1940. S nevšedním nadšením se pustili členové spolu s řemeslníky do nutných oprav a roku 1941 stála již klubovna opět celá. Přišel šťastný den 9.květen 1945, fašisté ustupují a je tu konec války a svoboda. Sovětská letadla ještě útočí na ustupující německou armádu, avšak jedna ze svržených bomb se stává osudnou pro loděnici KVM. Stěna nad Labem mizí a s ní všechny skify. Ostatní lodě tlak nevydrží a nebo jsou pohřbeny pod deštěm padajících trámů a překladů. Přežila pouze gigová čtyřka „Kanec“.

Na stavbu nové loděnice jsou v brzké době jak finanční prostředky tak plány. Stavba je však v průběhu let několikrát pozastavována. Po odchodu ing. Jaroše, který do té doby držel v rukou plány a otěže stavby, se další stavby ujal s velkým nadšením ing. Jaroslav Vébr. Po velkých nesnázích a s pomocí mnoha dalších, podařilo se nakonec doslova vydupat finanční prostředky na dostavbu budovy, která započala v roce 1951 a svou konečnou podobu nabrala v roce 1953 a tak stojí dodnes. Snad nebude znít vychloubačně, že svým zjevem bezpochyby charakteristicky dokresluje tvář břehu řeky Labe, kde se na vrcholu majestátně tyčí věž kostela sv. Petra a Pavla.

V současné době vyrůstá vedle dosavadní loděnice jí podobná sestra, nová budova. Jako i ostatní v historii je její růst provázen finančními těžkostmi a i dnes se na budování podílejí svojí prací členové KVM.
Práce je ještě dost a tak doufejme, že se blýskne na lepší časy a sestra dosavadní loděnice vyroste v pěknou novou budovu.